Těsně před obřadem připravíme společně půdu pro našeho milovaného.

V čem pomáhá: Pomůže nám uvědomit si, že zesnulý bude teď odpočívat a nebude už s námi.

Co potřebujeme: Květiny, větvičky, bylinky, okvětní lístky. Většinu toho zajistíme my, je však lepší, když si něco přinesou i pozůstalí - pomůže jen to vcítit se do obřadu.

Jak se připravit: Svolat pozůstalé půl hodiny před obřadem k místu odpočinku.

Po obřadu, po skončení oficiální části, se s pozůstalými chvíli zdržíme a společně se rozloučíme.

V čem pomáhá: Při této ceremonii přivykáme tomu, že zesnulý nás již opouští.

Co potřebujeme: Mít přístup k hlíně a možnost hodit hrst hlíny do hrobu.

Jak se připravit: Není potřeba žádná příprava.

Po kremaci náš milovaný často nemá “své místo”, které můžeme navštívit a strávit tam čas vzpomínkami na něj. Proto při této ceremonii vytvoříme malou pietní zahrádku, do níž pak rozptýlíme popel. Ceremonie nám navíc pomůže stmelit pozůstalé.

V čem pomáhá: Vytváříme místo, kde zasejeme naši lásku k zesnulému a naše vzpomínky na něj. Budou růst a kvést. Je to pocta zesnulému. Ceremonie nás navíc donutí zpomalit a uvědomit si přírodní životní cyklus.
Co potřebujeme: Zvolit vhodné místo, nejlépe soukromý pozemek. Je dobré, když se v blízkosti zahrádky nachází zdroj vody nachází. A nakonec se zamyslete nad označením zahrady. Mělo by to být něco, podle čeho ji bezpečně poznáte i po letech. Může se jednat o zvláštní kámen, pítko pro ptáky nebo malý závěsný zvonek na stromě.
Jak se připravit: Pozůstalé informujte, aby se pohodlně oblékli do oděvu, který si mohou ušpinit. Mohou přinést vlastní semínka nebo sazeničky.

Tato ceremonie může být uskutečněna kdykoliv od okamžiku, kdy obdržíte urnu s popelem zesnulého. Lze ji provést neprodleně po kremaci či karu, ale i po delší době. Hodí se také v případě, kdy na obřadu byla větší skupina lidí, ale vy se chcete rozloučit ještě v menším kruhu například rodiny a přátel.

V čem pomáhá: Ceremonie nám pomáhá uvědomit si, že zesnulý už není mezi námi, a našel už své nové místo.

Co potřebujeme: Svolat pozůstalé na místo, kde bude urna finálně uložena (nejčastěji kolumbárium na hřbitově).

Jak se připravit: Není potřeba žádná příprava, spolu vše připravíme. Můžete si ale například promyslet, jakou píseň byste si třeba chtěli spolu s pozůstalými zazpívat nebo jakou báseň byste chtěli slyšet.

Po kremaci, ale i po pohřbu, se potřebujete symbolicky rozloučit s milovaným. Vyslat jeho duši - létající lampiony - do nebes.

V čem pomáhá: Ceremonie s "nebeskými lucernami" nám pomůže uvědomit si, že náš milovaný odchází kamsi daleko, ale je to cesta míru a my mu na ní pomáháme.

Co potřebujeme: Lucerny (tzv. lampiony štěstí) zajistíme my. Spolu vymyslíme vhodné místo, kde lucerny vypustíme. Pozor, lucerny mohou být vypouštěny jen při bezvětří, mimo zástavbu a letiště. Při špatném počasí budeme mít připravenou náhradní ceremonii, na které se předem domluvíme.

Jak se připravit: Nepotřebujete žádnou přípravu, vše zajistíme.

Motýl symbolizuje transformaci, změnu z jednoho stadia existence do jiného. Po kremaci, po pohřbu, nebo i na karu, vypustíme motýly.

V čem pomáhá: Ceremonie nám říká, že odchod našeho milovaného do jiné existence je může být krásný a křehký moment zároveň.

Co potřebujeme: Vše zajistíme my.

Jak se připravit: Nepotřebujete žádnou přípravu.

Voda symbolizuje očištění duše a svobodu, řeka tok života. Voda odnese našeho milovaného a odplaví náš smutek. Existuje hodně způsobů, jak to provést: můžeme popel rozptýlit. Je možné přidat okvětní lístky nebo věneček z květů, které nám lépe vizualizují odplouvání. Někdo raději naloží popel do malých lodiček, které pouští na vodu, ty postupně odplouvají a poté se rozpustí (a jsou zcela biologicky odbouratelné - jsou z papíru).

V čem pomáhá: Plynutí vody připomíná plynutí času, které nám přináší hojivý klid.
Co potřebujeme: Podle toho, jakou formu si zvolíte, budeme potřebovat například papírové lodičky nebo květinové věnce. Vše zajistíme.
Jak se připravit: Připravte pozůstalé na to, že strávíme nějaký čas v tichém rozjímání u řeky - bývá tam chladněji, především v zimním období doporučujeme se teple obléci.

Rozptylme popel do nebe - v heliovém balonu. Popelem naplníme, spolu s heliem, balon a vypustíme jej. Balon přibližně ve výši kolem 9 kilometrů (na hranici stratosféry) praskne a rozptýlí popel našeho milovaného do nebe.

V čem pomáhá: Rozptyl “do nebe” je jednoduchou, ale krásnou a romantickou metaforou odchodu na věčnost.

Co potřebujeme: Musíme spolu vybrat místo, kde balon vypustíme (a kde případně provedeme další ceremonie). Pozor, měli bychom se vyhýbat letištím a letovým trasám (vzdušným koridorům).

Jak se připravit: Není potřeba žádná příprava, vše zajistíme.

Tato ceremonie dává možnost říci našemu milovanému Nashledanou. Je vhodná například po kremaci bez obřadu. V podstatě jde o pohřeb urny.

V čem pomáhá: U pohřbu máme možnost se loučit postupně (hrobová jáma, rakev, spouštění rakve, zasypání), u kremace nic podobného není. Tento obřad pohřeb nahrazuje.

Co potřebujeme: Nářadí i urnu přineseme my a také místo připravíme. Spolu vyberme něco na označení místa, kde je náš milovaný uložen: může to být soška, zvláštní kámen, pítko pro ptáky, nebo i skutečný náhrobek. A především vybereme místo na pohřbení: doporučujeme raději místo na soukromém pozemku.

Jak se připravit: Informujte pozůstalé, ať si přinesou luční kvítí, bylinky nebo sušené květiny. Volte spíše menší kytičky.

Stává se, že někteří pozůstalí mají se zesnulým nedořešené vztahy, a potřebují se s ním naposledy propojit. Nejčastěji se dělá po formálnějším obřadu, jen v úzkém kruhu několika příbuzných nebo přátel.

V čem pomáhá: Pokusíme se dotáhnout věci, které jsme nestihli za života našeho milovaného: poprosit o odpuštění, poděkovat...

Co potřebujeme: Je dobré, aby místo, kde se ceremonie bude odehrávat, působilo slavnostně. S tím vám osobně pomůžeme.

Jak se připravit: Stačí svolat ty, kteří mají zájem, aby po obřadu ještě chvíli posečkali. 

Tato ceremonie prohloubí naše uvědomění, že náš milovaný už není živým členem naší rodiny, ale už se stává naším předkem.

V čem pomáhá: Vytváří dělicí čáru mezi světem živých a světem mrtvých. Uvědomíme si, že pocházíme z našich předků, a že jednou budeme my předky pro někoho jiného.

Co potřebujeme: Není potřeba žádná příprava

Jak se připravit: Potřebujeme místo, kde nás nikdo nebude rušit a které bude mít trochu slavnostní ráz. Pokud budeme ceremonii plánovat hned po pohřbu, nebylo by dobré, aby se odehrávala například ve stejné obřadní síni.

Tato ceremonie umožní smrtelně nemocným rozloučit se se svými milovanými naplno, ale přitom důstojně, s citem a s grácií.

Rozlučka je velmi individuální a připravujeme ji vždy na míru s umírajícím.

V čem pomáhá: Přátelům a rodině pomůže překonat ostych a vybřednout z běžných floskulí. Umírajícímu pomůže užít si svou poslední party - sám by na tu organizaci už možná neměl sílu.

Co potřebujeme: Vše připravíme spolu, je to velmi individuální.

Jak se připravit: Vše se budeme snažit zajistit za vás.

Slova, která jsme již nestihli zesnulému povědět, napíšeme na speciální ve vodě rozpustné papírky. Z papírků složíme lodičky, do lodiček přidáme trochu popela našeho milovaného (předem zabaleného) a pustíme je po řece. A pak jen pomalu sledujeme, jak se ve vodě rozpouští. Voda naše vzkazy předá.

V čem pomáhá: V každém vztahu zůstává něco nevyřčeného. Ceremonie nám pomůže to říci. Plynoucí voda pak pomáhá nastartovat proces truchlení.

Co potřebujeme: Vše připravíme za vás.  

Jak se připravit: Společně strávíme nějaký čas rozjímáním u řeky. Bývá tam chladněji, proto doporučujeme obléci se tepleji než obvykle, hlavně v zimě.

Popel našeho milovaného předem zapravíme do vodních svíček. Na speciální papírky pak napíšeme vše, co jsme nestihli zesnulému říci. Svíčky pak společně zapálíme a papírky spálíme v jejich žáru. Vzpomínáme na milovaného a svíčky pomalu pouštíme po vodě do dáli. Oheň a voda předají naše vzkazy.

V čem pomáhá: Ceremonie nám dá možnost říci nevyřčené, vypořádat nevypořádané a začít truchlit. Důležitý je i intenzivní pocit propojení s ostatními pozůstalými.

Co potřebujeme: Vše připravíme za vás.

Jak se připravit: U řeky bývá chladněji a někdy tam i více fouká. Oblečte se tepleji než obvykle, hlavně v zimě. 

Nalodíme pozůstalé a doplujeme na vybrané místo. Obřad začne kroužením plavidla vlevo (což znamená „otočit zpět ruce času“). Plavidlo zastavíme, shromáždíme hosty a představíme jim Koš rozloučení: je v něm urna a je vyzdobený krásnými květinami. Koš si poté hosté předávají tak, aby každý zažil poslední okamžik se zesnulým. Poté proběhne samotný rituál. Během něj spustíme koš do moře, kde popel zahájí svou novou cestu. 

V čem pomáhá: Námořnický pohřeb pomáhá stejně jako ostatní vodní ceremonie: voda odplavuje náš žal a pomáhá nám začít truchlit. Kromě toho je ale velkým zážitkem pro pozůstalé.

Co potřebujeme: Není potřeba žádná příprava.

Jak se připravit: Celý obřad včetně nalodění a vylodění bude trvat až dvě hodiny. 

Oslavme život našeho milovaného! Jeho popel předáme obloze ve velkém ohňostroji. Rachejtle umíme přizpůsobit tak, že nesou popel a rozptýlí jej na obloze. Ohňostroj může být součástí většiny ostatních ceremonií. Ohňostroj umíme připravit tak, aby byl vidět i v denních hodinách. 

V čem pomáhá: Kdo opouští party bez rozloučení s hostiteli? Život je ta párty a rodina a přátelé jsou ti hostitelé. Stejně jako na Nový rok, i zde ohňostroj symbolizuje konec něčeho starého a začátek nového.

Co potřebujeme: Vše připravíme za vás.

Jak se připravit: V pozvánce nebo v parte upozorníme pozůstalé, že to bude bouchat. Ať se nebojí a hlavně, ať nechají doma všechny domácí mazlíčky.